Instituce a spolky

Důležitým článkem pro udržení folkloru a různých folklorních tradic v naší obci je Hrušecká chasa.

• Největším svátkem celého roku jsou na Podluží hody. V Hruškách připadají na neděli sv. Bartoloměje, což je poslední nebo předposlední neděle v srpnu.
• Hody trvají tři dny, neděle, pondělí, úterý. V devadesátých letech minulého století se k nim připojila ještě sobota s večerním předhodovním zpíváním, kdy si na své přijdou zejména milovníci cimbálu a lidových písní.
• Neděle začíná slavnou hodovou mší svatou za hrušecké farníky za účasti krojované mládeže. V odpoledních hodinách kolem 13:00 hod. vychází průvod šohajů za doprovodu dechové hudby pro své stárky. Krojovaná děvčata se shromažďují o něco později u horní  hospody (Talábův šenk), kam pro ně šohaji společně se stárky dorazí. Následuje krátké sólo, po němž se chasa průvodem odebere k domu starosty nebo starostky obce, zde žádají povolení k pořádání hodů. Poté se krojovaný průvod zastaví u pomníku obětí první světové války, aby položením kytice a minutou ticha za tónů české hymny uctili památku padlých předků. Na sóle pod májů pak po úvodním verbuňku následuje odpolední taneční zábava prokládaná příjezdy přespolní chasy, která má v podvečer své sólo.Odpolední část je zakončena hošijemi. Po večeři opět taneční zábava pokračuje do ranních hodin.
• Pondělní dopoledne je časem vzpomínek na zemřelé hrušecké farníky, k tomu je určena mše svatá a následná pobožnost na hřbitově. Odpoledne pokračuje hodové veselí, kam krojovaná chasa dorazí opět průvodem, který tentokrát přichází od dolní hospody (Dolní Krčma). V pondělí se do krojů strojí také ženatí muži tzv. mužáci a v mnoha případech i vnadé ženy. Mužáci po svém příchodu za zvuků pochodu zazpívají a zatančí verbuňk a v průběhu odpoledne zvolí na následující rok mužácké stárky.
• V úterý po přivítání šohajů prvním stárkem dechová hudba spolu s chlapci v třaslavicích obchází jednotlivé domy v obci a vybírají příspěvky na muziku, Večerní tanečná zábavu zahajují průvodem děvčata oblečená v chlapeckých krojích. Úterní večer pak patří maškarám a bývá plný zábavy.
• Hrušecká chasa také pořádá další tradiční akce jako je Krojový ples nebo Dívčí vínek.
• Hrušecká chasa do svých řad ráda přijme nové členy, kteří by byli nápomocni se těchto nádherných tradičních akcí zúčastňovat a doplňovat je našim krásným krojem.

Mužské sbory na Podluží mají pevnou a bohatou tradici. Jsou složeny převážně z ženatých mužů, kteří rádi zpívají a svůj volný čas jsou ochotni obětovat nácviku písní a jejich prezentaci širokému okolí. Mužské sbory můžeme najít na Jihu Moravy téměř v každé obci. Ne jinak je tomu i v obcích na Podluží. V tomto regionu má každá obec svůj zpívající mužský sbor.

Mužský sbor z Hrušek vznikl v roce 1995. U jeho zrodu stálo 12 zpěváků. Jako první se funkce vedoucího mužáckého sboru ujal Ing. Jan Esterka spolu s panem Karlem Čapkou. Pod jejich vedením začal mužácký sbor pořádat hned několik nových pořadů a vystoupení, které se postupem doby staly folklórní tradicí obce.

Od počátku si mužský sbor buduje repertoár písní, ve kterém jsou obsaženy písně nejen z folklorní oblasti Podluží, ale i z dalších koutů Jižní Moravy. Snahou sboru je zachování poměru mezi písněmi staršími a mezi písněmi novými, které vznikají v posledních letech. Důvodem je snaha dokázat písní potěšit co nejširší věkové spektrum posluchačů.

Sbor se zpívá na celé řadě kulturních akcí. Ve své obci vždy po novém roce, jsou všichni obyvatelé Hrušek a okolí pozváni na „Tříkrálové zpívání“, v květnu je to pak oslava všech maminek, babiček a žen „Den matek“. Začátkem měsíce června žije takřka celé Podluží folklorními národopisnými slavnostmi, které se konají v sousedních Tvrdonicích s názvem „Podluží v písni a tanci“, kde se i mužácký sbor každoročně s nemalým úspěchem prezentuje. Další akcí je „Hrušecké kulturní léto“ a hlavním vyvrcholením kulturního dění na vesnici jsou vždy tradiční Hodové slavnosti. Pro navození hodovní nálady pořádá mužácký sbor vždy o den dříve v sobotu, pořad s názvem „Předhodovní zpívání“. Zde se každý rok představují mužácké sbory, zpěváci a tanečníci nejen z Podluží, ale i z jiných folklórních oblastí Jižní Moravy.

I mimo vystoupení pořádaná na „domácí půdě“ je činnost mužáckého sboru velmi pestrá. Sbor často bývá hostem „sobotních předhodovních zpívání“ v okolních obcích, ale také cestuje na druhou stranu naší republiky do Jižních Čech, aby i tam představil bohatost lidové tradice Jižní Moravy prostřednictvím podlužáckých písní a tanců.

Na sklonku roku 1998 odchází z řad mužáckého sboru několik zpěváků, mezi nimi i spoluzakladatel a vedoucí Ing. Jan Esterka. Roli vedoucího mužáckého sboru přebírá Karel Čapka, který se také stará o organizaci a přípravu kulturních akcí sboru. Umělecké vedení sboru přebírá Ing. Josef Smetana.

Z úzké spolupráce s Obecním úřadem a zejména se starostou panem Františkem Tichým, vznikají nové příležitosti na reprezentaci naší obce a podlužáckého folklóru jak u nás, tak i v zahraničí. Za zmínku stojí již dvě uskutečněná vystoupení na náměstí Svobody v Brně, v rámci mezinárodního adventního pořadu nazvaného „Vánoční mosty mezi městy“, a zároveň vyvrcholení tohoto pořadu v březnu 2001 na městské radnici ve Vídni, společným programem souborů z mnoha zúčastněných zemí. Dále pak reprezentace naší republiky v Lucembursku, Francii a Maďarsku. Je navázána aktivní spolupráce se všemi Českými centry ve všech hlavních evropských městech.

Mezi další také patří kulturní doprovod prestižní vinařské akce Sauvignon Forum 2000, uskutečněné v Lednici a následně v Kongresovém centru hlavního města Prahy. Každoročně se také účastníme pořadu Mezinárodní festival cimbálu, který se koná na nádvoří zámku Sádek u Čáslavic. Zúčastnili jsme se také středoevropského setkání křesťanů v Mariazell, dále doprovázíme slavnostní zahájení výstav a jiných kulturních akcí.

Sbor má v současné době 17 členů. Pravidelné zkoušení napomáhá jednak rozvoji hlasového a repertoárového fondu sboru, ale také k rozvoji týmové práce a společné reprezentace obce.

Hasičský sbor Hrušky byl založen 7. října 1884 z iniciativy podučitele Metoděje Matouška, starosty Františka Kalužíka a obecních radních Cyrila Nešpora, Jana Hřebačky a Jana Úlehly.Přihlásilo se 20 členů, kteří byli rozděleni na členy činné a přispívající.

• první stříkačka byla zakoupena 12.6.1885 na náklady obce, poprvé byla použita 27.8.1885
• na výstroj členů přispěl kníže Lichtenštejn, průmyslník Kuffner, c. k. okresní hejtman a zemský výbor
• v roce 1891 byl zakoupen jeden vůz pro dopravu a nářadí
• novější, ruční dvoukolová stříkačka byla pořízena v roce 1898
• 25. 8. 1901 byla otevřena nově postavená hasičská zbrojnice u hřbitova
• v roce 1930 sbor koupil první přenosnou motorovou stříkačku
• roku 1960 bylo započato se stavbou nové hasičské zbrojnice, dokončena byla v roce 1964
• seznam techniky z toho roku obsahuje vozidlo DVS 8, stříkačky PS 8 a PS 12
• později přibyla skříňová Avie

Ve sboru probíhala do roku 1987 také práce s mládeží. Mezi činné členy patřily také ženy, nejdříve jako zdravotnice, pozděj i jako zásahové družstvo, ještě před několika lety se družstvo žen pravidelně účastnilo soutěží v hasičském sportu s velmi dobrými výsledky.Také družstvo mužů  mělo velmi dobré výsledky v soutěžích a opakovaně vyhrálo okresní kolo.

• od roku 2003 se pro nedostatek mladých adeptů soutěží neúčastní
• v roce 2003 byl zakoupen cisternový automobil Karosa
• v roce 2004 uplynulo 120 let od založení sboru

V současné době má SDH Hrušky v užívání cisternový automobil Tatra 815 6×6 CAS 32 dále Tatra 815 VT 8×8.1.R –  speciální vyprošťovací automobil z dřívějších nedotknutelných zásob Armády České republiky, kde obdobná vozidla sloužila k převozu pásové techniky.Vozidlo je vybaveno výkonným navijákem o síle 35 tun, spolu s jeho výtečnými jízdními vlastnostmi v terénu se už několikrát osvědčilo při technických zásazích a vyprošťování vozidel po haváriích a vozidel dobrovolných i profesionálních sborů uváznutých při zásazích.

V součastnosti začaly práce na přestavbě automobilu Tatra 815 VT 8×8.1.R na cisternový automobil, s tím, že velmi dobré užitné schopnosti vyprošťovacího speciálu budou zachovány. Žádný z okolních sborů dobrovolných i profesionálních stejnou technikou nedisponuje, což si uvědomilo i krajské ředitelství a dotací podpořilo jeho pořízení.

Dále je sbor vybaven dýchací a osvětlovací technikou, elektrocentrálou, plovoucími čerpadli a další potřebnou technikou a vybavením.

V minulém roce byli pořízeny do obou aut vozidlové radiostanice s přímím napojením na Integrovaný záchraný systém ČR a také dvě přenosné radiostanice.

Sbor se každoročně účastní až 20 zásahů, jak požárů, tak v poslední době díky speciální vyprošťovací technice především technických zásahů a odstraňování havárií.

Ustavení celostátní organizace Čs. myslivecká jednota v roce 1923 dalo pravděpodobně popud ke vzniku mysliveckého spolku v Hruškách. Zakládajícím členem byl pan František Čapka, narozený v roce 1894.

Po válce ovlivnila vývoj myslivosti tzv. socializace zemědělství a myslivosti, s kterou skončilo vlastnění honitby jednotlivci. Dle zákonů z té doby, byla vyňata myslivost z vlastnictví půdy a právo provozovat myslivost měli jen soc. organizace. Myslivost provozovalo MS Hrušky.

V současné době existují dva subjekty. Jeden, který vlastní myslivecké zařízení, je myslivecké sdružení Zaječí dolina Hrušky a Honitební společenství Hrušky, které bylo založeno v roce 1992 – v čele s Martinem Tichým a hospodářem Miroslavem Blažejem.

Honitba v katastru obce Hrušky se nachází v rovinatém terénu, který je protkán sítí větrolamů a remízků a zdroji vody pro zvěř. Vysoká užitkovost honitby spolu s dobrou péčí o zvěř dala předpoklad pro vysoké stavy zvěře. V druhé polovině minulého století hlavně zajíců a koroptví, později, vzhledem k intenzivnímu zemědělství hlavně srnčí – které lze v zimě spatřit až 100 kusů.

BONUS EVENTUS je sdružení vinařů z Hrušek u Břeclavi (vinařská oblast Podluží) a Nového Poddvorova (mutěnická vinařská oblast). Byla založena skupinou 7 přátel z 5 rodinných vinařských firem na jaře roku 2001. Ještě před založením sdružení nás spojoval společný přístup k vinohradnictví a k technologii výroby vína. Každý ze členů vlastní své výrobní zařízení, prostory, vinohrady, které si také sám obdělává. Společně ovšem naše vína prezentujeme a zajišťujeme reklamu.

Hlavním mottem sdružení je snaha a dosažení co nejvyšší kvality vyrobených vín, k tomu dopomáhá vzájemná kontrola a pomoc od vypěstování hroznů ve vinici až po nalahvování hotového vína. A proto jen ta nejlepší vína, odsouhlasená všemi členy sdružení, získávají možnost být uváděna na trh pod společnou etiketou BONUS EVENTUS.

Tuto kvalitu jsme dokázali obhájit na řadě prestižních výstav vín a mají ji možnost posoudit i milovníci vín na veletrzích (Víno a lidé, Víno a destiláty, Pardubický festival vín), kterých se jako sdružení zúčastňujeme.

A proč zrovna BONUS EVENTUS? Co to vlastně znamená? BONUS EVENTUS je starořímský bůh zasvěcený štěstí, zdaru v podnikání, ale také ochránce dobré úrody. Měl chrám v starém Římě a jeho socha stála na Kapitolu. A o to jde i nám, přes co nejlepší kvalitu, dosáhnout co nejlepších úspěchů.

Vinařská besídka (předchůdce Zahrádkářů) byla v Hruškách založena ve 30. letech. Jejím zakladatelem byl pan František Čapka. Majetkem besídky byly tři pojízdné postřikovače, které jezdily dům od domu a postřikovaly stromky, dále tři zádové postřikovače, vysoké žebříky, dvojité žebříky, filtr na víno a čerpadla na přetáčení vína s příslušenstvím.

V období protektorátu besídka zanikla, ale její bývalí členové i nadále pokračovali v ošetřování stromů v obci. Po roce 1945 byla organizace obnovena, ale vydržela pouhé tři roky. V roce 1948 byla rozpuštěna a tím končí její činnost.
Místní organizace Svazu zahrádkářů byla v Hruškách obnovena v roce 1963 Jaroslavem Kujou, který se ujal funkce předsedy. V současnosti předsedou zahrádkářů je pan Jan Nešpor a jednatelem Ing. Bohuslav Čapka.

V dnešních dnech sdružuje organizace více než stovku členů a poskytuje služby jak zahrádkářům, tak i vinařům, provádí prodej hnojiv, pomůcek pro vinaře, postřiků a zařizuje výkup ovoce a zeleniny.

Svaz zahrádkářů pořádá každoročně místní výstavy vína s ochutnávkou sýrů a občas také zajišťuje oblastní výstavu vín Podluží.

• Vlastivědný kroužek byl v Hruškách založen v roce 1997 a po celou dobu svého působení se zaměřuje na hlubší poznávání historie obce.
• Členové tohoto kroužku si stanovili cíl, který spočívá v dozvídání se co nejvíce informací o životě předků a získané informace zprostředkovávají pro veřejnost.
• Kroužek pořádá také besedy, které jsou přístupné pro veřejnost, kde vzpomínají, shromažďují zajímavosti, ale také vzpomínají na minulost obce.
• Kroužek spravuje depozitář s množstvím historických fotografií, tiskovin a drobných předmětů, které kroužku poskytli, a stále poskytují, hrušečtí občané.
• Důležité je také upozornit na pravidelné tematické výstavy, které se konají každoročně o srpnových Bartolomějských hodech. Tyto výstavy se těší vysoké návštěvnosti místních i rodáků žijících mimo obec.

• Tento spolek vznikl v roce 2010.
• Jeho činnost se postupem času rozvíjela, původně se věnoval organizování akcí pro děti poté se zaměřil na všechny věkové kategorie.
• Mnohé z akcí se staly stálicemi, připravují se drobnějšími obměnami každý rok a jsou hojně navštěvované i přespolními.
• Tradičně Drtichy pořádají: Vánoční veselení, kde je součástí také vánoční výstava, tematicky laděný ples, Pálení čarodějnic nebo Hruškiáda. Dále také činnosti příležitostní jako je Dýňobraní či Fašaňk.
• Všechny tyto společné události jsou výsledkem pravidelných setkávání, neboli „draní“, členek, kde získávají konečnou podobu a náplň.
• Svou aktivitou spolek podporuje kulturní život obce, ale také posiluje vzájemné vztahy občanů.

• Pěvecký sbor Hrušecká děvčata vznikl na podzim roku 2015.
• Hlavním podnětem pro založení byl fakt, že Hrušky jako jedna z mála obcí svůj ženský sbor neměly, a to přesto, že zde bylo několik nadšených mladých zpěvaček, které by si spolu rády zazpívaly.
• V současné době se na výběr a nácvik písní i na dalších organizačních záležitostech spojených s fungováním sboru podílí všechny členky společně.
• Hrušecká děvčata vystupují na folklorních akcích, jakými jsou předhodovní zpívání, setkání sborů, májová zpívání aj.
• Do jejich repertoáru patří tradiční písně z Podluží, ale také svižnější písně z jiných regionů.