Vítejte na oficiálním webu obce Hrušky!

ÚŘEDNÍ DESKA

OBEC

Důležité informace o obci:
– Zastupitelstvo obce        ,
– Rada obce                         ,
– Vyhlášky obce       … atd.


OBECNÍ ÚŘAD

Pondělí                  8.00 – 17.00 hod.
Úterý, Čtvrtek      8.00 – 14.00 hod.
Středa                    9.00 – 17.00 hod.
Pátek                             neúřední den


OBČAN OBCE

Zprávy z Mateřské a Základní školy Hrušky. Informace o kulturním, sportovním a jiném dění v obci, plus navíc podstránky obecních spolků.


TURISTA

Nabídka vinařů, možnosti ubytování, zajímavosti v okolí, Lednicko-Valtický areál, vinařské stezky a mikroregion Podluží.


AKTUÁLNĚ Z OBCE
Mapa_Obce_Geo
Mapa Obce

Nový mapový portál Hrušek[...]

UŽITEČNÉ ODKAZY
mapka
cp
kp
Facebook_Hrusky
Prace_v_regionu
OBEC HRUŠKY

Obec Hrušky

Obec Hrušky (německy Birnbaum) se nachází 8 km severovýchodně od Břeclavi v rovinaté, jen místy zvlněné krajině v nadmořské výšce 175 m. Geomorfologicky je celý katastr obce součástí Dolnomoravského úvalu, který tvoří severní polovinu Vídeňské pánve. Poměrně málo jsou zastoupeny vodní plochy. Jihovýchodním okrajem obce protéká Svodnice II, z vodních nádrží je největší rybník na Zahajce. Klima je zde teplé a velmi suché, s průměrnou roční teplotou 9,5°C a ročním úhrnem srážek 538 mm. Jedna z výhod obce spočívá v její výjimečné dopravní obslužnosti, leží na hlavním tahu Rakousko – Česko – Polsko a 4 km od dálniční komunikace Praha – Bratislava.”


„Asi v prostředku naší dědiny stojí obecní studna. Lid jí říká „U obecnice“. Tam prý stála velká, silná hruška. Jednou přišla k onomu místu žena s dítětem, která utíkala před nepřátelským vojskem. Měla velikou žízeň a proto se u té stuně napila. Aby se mohla snáze napíti, položila dítě, kterému řekla: „Tu lap“. Ženě té se pak přezdívalo Tulapová, později Talábová, kteréžto jméno se v naší obci vyskýtá asi u 4 – 5 rodine. A podle té hrušky dostala dědina jméno Hrušky.“ (Šoupalova pozůstalosti)
Obec se v písemných pramenech poprvé připomíná v roce 1368, kdy náležela k týneckému panství. Spolu s ním se Hrušky v 15. století dostaly k panství břeclavskému, které v roce 1638 koupili Lichtenštejnové a v jejichž držení vesnice zůstala až do zániku patrimoniální správy v roce 1848. Od roku 1850 byla obec začleněna do soudního okresu Břeclav a hejtmanstvím náležela Hustopečím, v letech 1850 – 1855 a poté v letech 1868 – 1948 byla součástí hejtmanství, později okresu Hodonín. Pod nově vytvořený správní okres Břeclav připadly Hrušky roku 1949. Na znamení své vlastní správy měla obec i svou pečeť. Dochovala se pečeť s vyznačeným rokem 1622. Má kulatý tvar, v pečetním poli stojí hrušeň se čtyřmi větvemi, na jejichž koncích jsou plody, na levé větvi visí hrozen. Vedle stromu, po stranách heraldicky vpravo leží kosíř a vlevo srp, oba střenkou dolů a hrotem ven.

Osou celého osídlení je komunikace, podél níž byla rozložena selská stavení. Podle tohoto půdorysu lze usuzovat, že Hrušky jsou vesnicí kolonizační, založenou někdy na počátku 13. století. Její obyvatelstvo bylo stíháno válečnými útrapami středověku i novověku, neboť blízkost uherské hranice a otevřenost krajiny neskýtala místnímu obyvatelstvu mnoho příležitostí k záchraně před častými válečnými i loupeživými vpády na Moravu. Velmi silně byly Hrušky poškozeny vpády Bočkajovců počátkem 17. století. Jejich nájezdy s sebou přinášely vždy velká utrpení. Rovněž třicetiletá válka, a to zvláště ve svém počátku, poznamenala naši obec. Po jejím skončení zůstalo z původních 52 osedlých gruntů 48 zpustlých, čímž se Hrušky zařadily mezi nejvíce zničené obce nynějšího okresu Břeclav. Znovu byly postiženy tureckým vpádem roku 1673, ale při sčítání lidu za Marie Terezie v roce 1763 zde žilo již 80 rodin s 521 obyvateli. Nejvíce obyvatelstva bylo napočítáno v roce 1961, kdy jejich počet byl stejný jako uvedený letopočet. Od té doby dochází k trvalému úbytku, takže při posledním sčítání lidu v roce 2001 zde žilo 1414 osob v 536 domech.

V 18. století se v Hruškách připomíná lichtenštejnský dominikální dvůr, ke kterému byli povinni robotovat poddaní jak z Hrušek, tak z okolních obcí např. Týnce a Nové Vsi. Desátek odváděli hrušečtí poddaní břeclavské vrchnosti, novoveskému faráři byli povinni odvádět 48 měřic sypaného obilí, 48 kuřat a 192 vajec. Obec byla, díky přírodním a klimatickým podmínkám, vždy zemědělsky zaměřena a zemědělství bylo hlavním zdrojem obživy jejich obyvatel. To sebou přinášelo i činnosti související se zemědělstvím. V obci se připomíná Místní družstvo pro chov hovězího dobytka, které vedlo plemennou knihu pro potřeby chovatelské práce, rovněž obec při své správě zajišťovala chov plemenných zvířat. Vodní družstvo se zase zabývalo melioračními projekty pro zregulování Svodnice protékající obcí, čímž by se zabránilo zaplavování úrodných pozemků a zlepšilo jejich obdělávání. V roce 1926 se z lichtenštejnského panství prodávala zájemcům půda. Zbývající část pozemků dala vzniknout v Hruškách třem tzv. zbytkovým statkům. Jejich majiteli se stali pánové Harásek, Fajman, Hrdlička (později Kotrnec). Později tyto statky přešly do vznikajícího Jednotného zemědělského družstva. Jednotné zemědělské družstvo Hrušky se stalo časem největší pracovní příležitostí pro obyvatele obce. V roce 1973 se spojilo s JZD Týnec a poté v roce 1975 ještě s JZD Moravská Nová Ves a vzniklo tak JZD Jana Černého se sídlem v Moravské Nové Vsi, které v okresním měřítku dosahovalo velmi dobrých výsledků. V současnosti je Zemědělské družstvo v likvidaci a vznikly tři nové společnosti zabývající se zemědělskou výrobou a to Agrotrend Hrušky spol. s r.o., Forest-Agro s r.o. Hrušky a Selvem spol. s r.o. Hrušky.

Do života obce zasáhla rovněž železnice procházející naší obcí. „Severní dráha císaře Ferdinanda“ v úseku Břeclav – Olomouc byla slavnostně otevřena 1. 5. 1841 a mimo jiné znamenala i pracovní příležitost pro mnoho hrušeckých občanů. Nádraží bylo v Hruškách zřízeno roku 1911 avšak na místě, které je od samotné obce vzdáleno asi 2 km. V historických pramenech se uvádí, že to bylo především díky zájmu majitele břeclavského cukrovaru p. Kuffnera, který chtěl nádraží využívat jako překladiště cukrové řepy. Pro osobní přepravu byla proto roku 1926 zřízena v Hruškách zastávka.

Tak jako ostatní obce a města poznamenaly i Hrušky obě světové války. Obětem 1. světové války je věnován pomník se jmény padlých spoluobčanů umístěný před budovu místní školy v roce 1925. Řada mužů z naší obce vstoupila za 1. světové války do legií, se kterými se účastnili bojů na Rusi, v Itálii i ve Francii. V obci byla rovněž ustavena jednota Československé obce legionářské, která dala zhotovit padlému legionáři, hrušeckému rodákovi Františku Benešovi, pamětní mramorovou desku a osadili ji na budovu místní školy. Také za 2. světové války bojovali naši rodáci v zahraničních armádách. Ty, kteří se konce války nedočkali připomínají pamětní desky, původně umístěné na fasádě školy. Dnes, po opravě fasády je naleznete na samostatném kameninovém podstavci před školou. V době 2. světové války se v obci, za pomoci místních spoluobčanů, krátce ukrývala parašutistická skupina Clay se svou vysílačkou Eva. Všem třem členům této skupiny je věnována pamětní deska umístěná na místě jejich bývalého úkrytu. Hrušky byly osvobozeny 13. 4. 1945 sovětskými vojsky, zvláště se na osvobození podílela druhá střelecká rota 333. střeleckého pluku pod vedením poručíka Kovalenka. Osvoboditelům je věnován památník – socha sovětského vojína u obecního úřadu.

Jestli Vás tento stručný výlet do historie naší obce zaujal, můžeme Vám nabídnout publikaci s názvem „Hrušky – občané své obci“, kde je historie obce popsána asi na 200 stranách. Dále byl při příležitosti oslav 100 let školy vydán almanach s názvem „Škola v Hruškách“ zachycující její vývoj za posledních 100 let. V případě zájmu o uvedené publikace, je možné tyto objednat na Obecním úřadu v Hruškách. ”


Znak obce

V zeleném štítě ze zlatého pařezu vyrůstající zlatá hrušeň se čtyřmi větvemi a plody, provázená dole vpravo zlatým vinným hroznem a vlevo vztyčeným stříbrným nožem se zlatou rukojetí.

 

Prapor obce

List tvoří tři svislé pruhy, zelený, žlutý a zelený, v poměru 3:1:3. V žerďovém pruhu dvě žluté hrušky pod sebou, ve vlajícím pruhu bílý nůž se žlutou rukojetí, hrotem nahoru a ostřím k žerdi. poměr šířky k délce listu je 2:3.

 

 

 

 

Vyhláška o symbolech obce Hrušky: .pdf a její změna .pdf – blíže specifikuje možnosti užívání obecních symbolů.

 



Památky

Dominantou obce je kostel sv. Bartoloměje z roku 1861, který zdobí zvon s českým nápisem ze 17. stol. a také škola věnovaná koncem 19. stol. obci knížetem Liechtensteinem za pronájem obecní honitby na 20 let.

O tom, že Hrušky mají bohatou náboženskou tradici, svědčí i překvapivý počet soch – sv. Josefa,  sv. Jana Nepomuckého, sv. Michala a pozoruhodná je také socha Nejsvětější Trojice a několik svatých křížů, které byly vytvořeny koncem 19. století.

Socha sv. Josefa a sv. Jana Nepomuckého

Socha sv. Michala a Nejsvětější trojice

 

V obci najdete také památníky či  pamětní desky věnované obětem I. a II. světové války.

Pamětní deska u školy věnovaná válečným událostem

1. památník věnovaný válečným událostem z I. SV
2. pamětní deska věnovaná paraskupině CLAY
3. křížek ve směru na Moravskou Novou Ves
Fotogalerie všech křížků a památníků v obci


Partnerství

Obec Hrušky, po několika letech vzájemného setkávání zejména v kulturní oblasti, uzavřela dne 4. července 2004 ve Waldbredimusu a následně i v Hruškách dne 21. srpna 2004 s lucemburskou obcí Waldbredimus „Smlouvu o partnerství“.

Jedná se o úplně první smlouvu uzavřenou lucemburskou komunitou s partnery v České republice. Smlouva byla podepsána za přítomnosti velvyslance ČR v Lucembursku pana Ing. Pavola Šepeláka a honorárního konzula ČR v Lucembursku pana Michala Wittmanna.

Touto smlouvou chce obec rozvíjet dlouholeté přátelství s lucemburskou obcí, jejíž země je zakládajícím státem EU.
Spolupráce spočívá především v oblasti kultury a folklórních tradic, školství a dalších aktivit.

Naším cílem je vzájemná výměna zkušeností a rozvoje občanské společnosti v našich obcích, do které chceme zapojit co nejširší okruh našich občanů.

 

Více o naší partnerské obci naleznete na stránkách www.waldbredimus.lu    Waldbredimus

Udělení čestného občanství naší obce

Jméno Michala Wittmanna, iniciátora všech lucembursko-hrušeckých setkání a vztahů jistě zaslechla už většina občanů. Stál u zrodu vzájemné smlouvy o partnerství, které předcházelo několik setkání na oficiální i méně oficiální úrovni. Zasloužil se o prezentaci podlužáckého folklóru ať už návštěvou našich souborů v Lucembursku nebo jejich návštěvou na Bartolomějských hodech.

Všechny tyto skutečnosti byly důvodem k tomu, že se zastupitelstvo naší obce rozhodlo a na svém zasedání dne 15. 11. 2005 schválilo udělit Michalu Wittmannovi čestné občanství, které mu bylo slavnostně předáno 5. 11. 2005 u příležitosti otevření Kulturně společenského centra.
Wittmann