Podluží

Název Podluží se všeobecně odvozuje od typického znaku zdejšího kraje – stojatých vod – označovaných zde jako „luže“. Na správnost odvozování názvu Podluží od slova luže ukazuje nejen existence velkých rybníků ve 14. až 16. století, ale i jméno obce Lužice, doložené v pramenech ze 13. století.

Podluží je tedy kraj pod lužními lesy v nejjižnějším cípu země moravské na pravém břehu řeky Moravy, před soutokem s Dyjí, jde přibližně o oblast mezi městy Hodonín a Břeclav. Jedinečnost polohy této jihomoravské oblasti spočívá nejen v úrodnosti zdejších půd, ale i v blízkém sousedství Podluží s Rakouskem a Slovenskou republikou. Tento „malovaný kraj“, jak je oblast nazývána, se vyznačuje rovinatou krajinou a teplým podnebím. Díky těmto podmínkám se zde rozvinulo vyspělé zemědělství specializované zejména na pěstování teplomilných rostlin.

Podluží však v minulosti sahalo až za moravské hranice a patřilo k němu i území na pravém břehu řeky Moravy za soutokem s Dyjí, tzn. na rakouské půdě, takže podle archivních pramenů ještě v roce 1782 zahrnovala národopisná oblast Podluží na sedmdesát obcí. Na dolnorakouské straně to byly např.obce ležící na Moravském poli – Ranšpurk (Rabensburg původně Havranohrad), Cahnov (Hohenau), Lingaštorf (Ringelsdorf), Přílepy (Waltersdorf), Pernital (Bernhardsthal), Střezemice (Dräsing), Suché Kruty (Dürnkrut) a Dolní Opatov (Nieder Absdorf). Od poslední čtvrtiny 19. století se pojetí Podluží v národopisném písemnictví ustálilo na již výše zmíněné území mezi Hodonínem a Břeclaví, které dnes zahrnuje dle různých interpretací 18 až 20 obcí náležících do tohoto regionu. Za historické jádro regionu je považováno dolní (též jižní) Podluží s následujícími obcemi: Lanžhot, Kostice, Tvrdonice, Moravská Nová Ves, Týnec a Hrušky.

Lidové tradice jižní Moravy jsou pestré a bohaté a jejich projevy jsou patrné na každém kroku. Za lidovou architekturou jihovýchodní Moravy se můžete vydat do každé zobcí Podluží. Slovácké chalupy, boží muka, malovaná žudra domů nebo vinné sklepy jsou po celém Podluží udržované s láskou vlastní místnímu lidu. Archeologická naleziště v Mikulčicích dodnes dokumentují zdejší existenci Velkomoravské Říše. Půvabna krajina, lidová architektura obcí a množství zvyků přímo láká k poznání.

Stejně tak si zdejší obyvatelé uchovávají lidové slavnosti a veselí jako jsou fašanky, krojové hody, besedy u cimbálu, košty vína nebo folklórní festivaly, z nichž nejznámější jsou Národopisné slavnosti Podluží v písni a tanci konané každoročně ve Tvrdonicích. Bohatě zdobené kroje jsou zase dokladem zručnosti zdejších vyšívaček, krajkářek a švadlen. Kromě těchto řemesel se tu po generace předávají také umění řezbářská, malířská a hrnčířská. V půdách oblasti Podluží je ukryto velké nerostné bohatství, zejména hnědého uhlí, ropy a zemního plynu.

Silným znakem Podluží je odedávna i příslovečná pohostinnost místních lidí. Vinařství a vinařská kultura prostupuje všemi obcemi Podluží. Jsou tu všudypřítomné vinice a udržované sklepní uličky. Vynikající vína najdete v mnoha vinných sklepích a vinotékách, ale také při oslavách vinobraní, či slavnostech zarážení hory. Spojení radosti z pohybu s poznáním nového a s citlivým vnímáním krajiny, to vše skýtají nenáročné turistické a cyklistické trasy, vhodné pro aktivní rodinnou dovolenou a pro načerpání nových sil vprostředí klidného venkova. Podluží Vám nabízí nejen zajímavá a historicky cenná místa k návštěvě, dochovaný folklór a zvyky viditelné při různých událostech, ale i chvíle prožité v příjemném chladivém přítmí vinného sklepa a dobrou náladu při skleničce svěžího a podmanivého vína.

Více informací:

www.podluzi.cz